Co přeje 1. škole tradiční čínské medicíny – TČM®
Ing. Karel Šimonovský?
Pojďme všichni být na sebe pyšní!
Jsme součástí organizace, která u nás během svých prvních třiceti let významně přispěla k šíření povědomí o přínosech TČM k systému stávající dostupné zdravotní péče.
Již 30 let naši členové svou každodenní činností dokládají, jak prospěšné mohou být celostní přístupy preventivní podpory dynamického zdraví. Působíme v našich rodinách, mezi přáteli, ale i obecnou populací – to prostřednictvím těch z nás, kteří si vybrali TČM za své pracovní poslání. Jen proto mělo velké množství našich spoluobčanů možnost si vyzkoušet, jakou přidanou hodnotu TČM přináší a jak může vhodně doplňovat klasickou západní zdravotní péči, která se na rozdíl od TČM profiluje zejména intervenčně, tedy cílí na již vzniklou nemoc, často velmi pozdní a tedy komplexní povahy.
Daodejing říká, že „co příliš sílí, spěje k předčasnému úpadku“. Snad je to vysvětlení toho, že po vzedmutí loňských nadějí, že by TČM mohla být u nás začleněna do systému zdravotní péče, vše nakonec dopadlo jinak. Je to ke škodě všech nás, občanů.
Sen prof. Leung Kok Yuena (1922-2013), našeho prvotního impulsu a zdroje informací o TČM, o vzájemné spolupráci a propojování medicínského poznání Východu a Západu s cílem synergistického navýšení prospěchu příjemce péče, tedy pacienta, je tak prozatím stále v nedohlednu.
Přitom nastupující verze mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) Světové zdravotnické organizace už má číselník i pro TČM. S elektronickou kartou pacientů/klientů by mohlo docházet k žádoucí výměně informací a zohledňování skutečností. A agregovaně na straně státu by z nich bylo možné získávat zajímavá „big data“, např. i pro risk-benefit analýzy.
V duchu římských tradic je poměrně zneklidňující se ptát, komu je současný stav ku prospěchu – Cui bono? Doufejme, že nebudeme potřebovat dalších 30 let, než se podaří TČM do systému zdravotní péče integrovat.
Né každý má chuť či možnost čekat. Současný stav je ke škodě obyvatelstva, které tak nemá možnost naplňovat své preference v oblasti péče o své zdraví, světonázoru a vlastně i víry. Každý nemusí samozřejmě TČM chtít využívat, ale bylo by hezké, kdyby mohly být tyto osvědčené metody pro každého v rezervě.
Když kráčíme po našich nedlouhých životních stezkách, je moudré využívat zkušenosti předchozích generací. S TČM na světové kulturní dědictví minulosti plynule a živoucně navazujeme v oblasti zdraví. Zákruty života můžeme zkušeněji vybírat poučeni dávným Daodejingem, např.: „I nepříjemný problém se dá zvládnout, pokud na něm člověk soustavně pracuje.“ a „Moudrý se věnuje malým věcem, díky tomu dosahuje velkých.“ Tak tedy nám všem do dalších let hodně zdraví, štěstí a moudrosti!
Úvod / Historie TČM / Výuka a události / Studium fytoterapie
Obnovené studium fytoterapie
Od 90. let jsme zaměření studia na fytoterapii a akupunkturu střídali. Výuku vedli lektoři Guangmingu. Později jsme se více zaměřili na výuku akupunktury a fytoterapie se stala v menší míře její součástí. V roce 2017 jsme výuku fytoterapie obnovili. Je více přizpůsobená našim možnostem a obohacena o ochutnávky bylinek v běžné stravě. Výuku vede Mgr. Jana Krameriová.
1990
Fytoterapie s Guangmingem
Od roku 1999 se střídají běhy studia věnované fytoterapii nebo akupunktuře. Studim fytoterapie v této době bylo šestileté, každý rok se konaly 4 čtyřdenní semináře a v létě jeden 8–9denní.
Jezdí k nám přednášet profesoři z Guangmingu: Hao Wanshan, Li Chunying, Liu Jingyuan, Pang Junzhong, Sun Yufeng.
Absolventy studia jsou např. MUDr. Ludmila Bendová, MUDr. Hubert Čížek či Mgr. Jana Krameriová.
2017
Obnovené studium fytoterapie
Jana Krameriová vyučuje samostatný cyklus studia fytoterapie od roku 2017. Výuka začíná každý lichý rok a navazuje na 1. ročník základy tradiční čínské medicíny.
Zpočátku je výuka připravena na 2 roky, později přidáváme i 3. ročník:
Ve výuce využíváme byliny v kuchyni a o přestávkách se podáváme vývary, polévky a různá další jídla, jež je možné bylinami obohatit a na místě ochutnat. Zároveň se probírá i výroba mastí a obkladů z bylin včetně ukázek přímo na semináři.
Na semináři spolupracují Jan Hájek, Karel Šimonovský, Hubert Čížek, Blanka Růžková, David Hájek či Václav Čermák.
Mgr. Jana Krameriová
Hlavní lektorka obnoveného oboru fytoterapie.
Vladimír Ando a Hubert Čížek
Konzultanti
Studim fytoterapie
Fytoterapie má mnoho forem, zde je ve formě mastí.
Studim fytoterapie
Fytoterapie má mnoho forem, zde je ve formě obkladů
Studim fytoterapie
Zážitková fytoterapie, ochutnávky a dodržování pitného režimu.
Studium fytoterapie
Studenti
Studium fytoterapie
Fytoterapie má mnoho forem, zde je ve formě tinktur a nálevů.
Studium fytoterapie
Výukové materiály.
Studium fytoterapie
Studenti.
Co přeje 1. škole tradiční čínské medicíny – TČM®
Ing. Karel Šimonovský?
Pojďme všichni být na sebe pyšní!
Jsme součástí organizace, která u nás během svých prvních třiceti let významně přispěla k šíření povědomí o přínosech TČM k systému stávající dostupné zdravotní péče.
Již 30 let naši členové svou každodenní činností dokládají, jak prospěšné mohou být celostní přístupy preventivní podpory dynamického zdraví. Působíme v našich rodinách, mezi přáteli, ale i obecnou populací – to prostřednictvím těch z nás, kteří si vybrali TČM za své pracovní poslání. Jen proto mělo velké množství našich spoluobčanů možnost si vyzkoušet, jakou přidanou hodnotu TČM přináší a jak může vhodně doplňovat klasickou západní zdravotní péči, která se na rozdíl od TČM profiluje zejména intervenčně, tedy cílí na již vzniklou nemoc, často velmi pozdní a tedy komplexní povahy.
Daodejing říká, že „co příliš sílí, spěje k předčasnému úpadku“. Snad je to vysvětlení toho, že po vzedmutí loňských nadějí, že by TČM mohla být u nás začleněna do systému zdravotní péče, vše nakonec dopadlo jinak. Je to ke škodě všech nás, občanů.
Sen prof. Leung Kok Yuena (1922-2013), našeho prvotního impulsu a zdroje informací o TČM, o vzájemné spolupráci a propojování medicínského poznání Východu a Západu s cílem synergistického navýšení prospěchu příjemce péče, tedy pacienta, je tak prozatím stále v nedohlednu.
Přitom nastupující verze mezinárodní klasifikace nemocí (ICD-11) Světové zdravotnické organizace už má číselník i pro TČM. S elektronickou kartou pacientů/klientů by mohlo docházet k žádoucí výměně informací a zohledňování skutečností. A agregovaně na straně státu by z nich bylo možné získávat zajímavá „big data“, např. i pro risk-benefit analýzy.
V duchu římských tradic je poměrně zneklidňující se ptát, komu je současný stav ku prospěchu – Cui bono? Doufejme, že nebudeme potřebovat dalších 30 let, než se podaří TČM do systému zdravotní péče integrovat.
Né každý má chuť či možnost čekat. Současný stav je ke škodě obyvatelstva, které tak nemá možnost naplňovat své preference v oblasti péče o své zdraví, světonázoru a vlastně i víry. Každý nemusí samozřejmě TČM chtít využívat, ale bylo by hezké, kdyby mohly být tyto osvědčené metody pro každého v rezervě.
Když kráčíme po našich nedlouhých životních stezkách, je moudré využívat zkušenosti předchozích generací. S TČM na světové kulturní dědictví minulosti plynule a živoucně navazujeme v oblasti zdraví. Zákruty života můžeme zkušeněji vybírat poučeni dávným Daodejingem, např.: „I nepříjemný problém se dá zvládnout, pokud na něm člověk soustavně pracuje.“ a „Moudrý se věnuje malým věcem, díky tomu dosahuje velkých.“ Tak tedy nám všem do dalších let hodně zdraví, štěstí a moudrosti!